Poslední říjnový víkend jsem se s kamarádem vydal do našich krásných Krkonoš na středně dlouhý trip po vršcích. Pokud zrovna hledáte inspiraci na výlet, který začíná a končí ve Špindlerově Mlýně, jste tu správně. Podzimní počasí nám přálo, a tak přikládám i několik fotek.
Zvládnu to?
Výlet zvládne téměř každý
- Vzdálenost 25 Km,
- převýšení 800 m,
- celkový čas chůze 5h30m (včetně zastávek na focení a kochání se výhledy),
- 4 možnosti občerstvení po cestě,
- nevhodné pro kočárky a vyloučené pro cyklisty.
Výše je uvedena mapa trasy. Přikládám i přímo odkaz na mapy.cz, odkud můžete stáhnout body do navigace. Výškový profil prozradí, že se jedná opravdu o jednoduchý výlet.
Lanovkou na Medvědín
Cestu začínáme ve Špindlerově Mlýně, kde necháváme auto na parkovišti pod Medvědínem a vydáváme se směrem k lanovce, kterou si první část tripu zkracujeme. Děláme to z důvodu, že oba již cestu na vrchol Medvědína známe a každý rok jí jezdíme na kole. Navíc vede převážně lesem, takže se nenaskýtají ani žádné výhledy.
První stoupání
Z Medvědína na Vrbatovu boudu
Od horní stanice lanové dráhy na Medvědín se vydáváme směrem na Vrbatovu boudu. Vydáte se po červené trase (Bucharova cesta), která vás provede rašeliništěm až na pevnou asfaltovou cestou, kterou pokračujete na Vrbatovku. První stoupání máte za sebou a můžete se odměnit něčím dobrým přímo na Vrbatovce.
Pančavský vodopád a Labská bouda
My jsme odměnu přeskočili a pokračovali dále, stále po červené, na Labskou boudu. Cesta naskýtá nádherné výhledy na Kozí hřbety a když je hezky, je vidět i vrchol Sněžky (ten je ostatně vidět téměř celou dobu). Asi v polovině cesty se nachází největší vodopád na našem území, Pančavský vodopád.
Po několika minutách přicházíme k Labské boudě, kde si dáváme odměnu v podobě piva. Aktuálně (10/2019) tu točí Krakonoše za 60 Kč, což je celkem škoda, protože původně čepovaný PAROHÁČ, vařený na Luční boudě, byl výborný. Restaurace byla zavřená, ale bufet funguje dále. Můžete se tedy obsloužit z klasického výběru klobása s chlebem, guláš, smažák a podobná jídla. Není to rozhodně gurmánský zážitek, nicméně pokud jdete na prázdno, určitě to oceníte. 🙂
Cestou přátelství až na Špindlerovku
Nyní nás čeká výstup k polské hranici, na které se majestátně tyčí Krakonošova kazatelna. Od Labské boudy sejděte asi 50 metrů zpět po červené na rozcestí a vydejte se po zelené a na dalším rozcestí po žluté cestě (Koňská cesta). Pro někoho bude zklamáním, že Krakonošova kazatelna nenabízí žádné občerstvení. Aktuálně je budova zavřena a slouží hlavně jako místo pro vysílače. Toto zklamání však vynahradí pohled na Sněžné jámy, okolo kterých se vydáme po červené trase (Cesta česko-polského přátelství) směrem na Petrovku.
Cestou na Petrovku míjíme dva skalní útvary – Mužské kameny a Dívčí kameny. Původní Petrova bouda vyhořela v roce 2011, každopádně aktuálně již na místě stojí nová, která je však ještě zavřena. Otevření je naplánováno na rok 2020 a už teď můžu říct, že se těším na návštěvu. Bouda vypadá opravdu skvěle a výhledy od snídaně na zamrzlé vrcholky Krkonoš budou dechberoucí!
Od Petrovky pokračujeme dále klesáním stále po červené až na Špindlerovku. Náš plán byl jasný – oběd a pivo. Každopádně po mých několika zkušenostech a také recenzí na samotnou Šprindlerovku raději popojdeme asi 200 metrů dále na polskou stranu, na které stojí chata Schronisko Odrodzenie. Ta má o hodně lepší hodnocení, ani jeden z nás ještě nebyl a máme i chuť na polskou kuchyni. Předkrm v podobě pirohů s masovou náplní a bigos jako hlavní chod byl na místní poměry výborný! Na chatě se dá platit kartou i platit v českých korunách. Zároveň chata nabízí i Wi-Fi připojení.
Kudy zpět?
Po nabrání sil už pokračujeme směrem zpět do Špindlerova Mlýna. V tuto chvíli je na výběr několik cest. Pokud už nemáte sílu nebo náladu, můžete zpět sjet autobusem. Po stejné cestě se dá sejít i pěšky, ale to už spíš doporučuju vyjít po zelené trase. My jsme den předem plánovali pokračovat až na Luční boudu, ale nějak nám nedocvaklo, že se mění v noci čas a tma bude již po půl 5. Proto volíme žlutou trasu, která vede až do Špindlerova Mlýna, ale stále ještě vede lesem. Její první část je pouze klesání k boudě U Bílého Labe. Bouda je otevřena a nabízí klasické horské občerstvení. Odtud pokračujeme lehkým stoupáním dále po žluté trase, ze které se vám po několika minutách naskytne jedinečný výhled na Medvědín, a to je i znamení, že se cesta chýlí ke konci.
Naši cestu zakončujeme znovu na parkovišti pod Medvědíném a vydáváme se směr domů. Kdo je ubytovaný přímo ve Špindlu, rozhodně doporučuji návštěvu welness a zakončení dne odpočinkem a relaxací.
Na závěr bych chtěl jen dodat, že příroda je to nejcenější, co máme. Obal od svačiny i posmrkaný kapesník se vejde do kapsy a můžete ho vyhodit na prvním místě tomu určeným. 🙂
